Původní domovinou těchto broméliovitých rostlin jsou subtropické, tropické i polopouštní oblasti. Nalézt je tedy můžeme jak v tropickém pralese, tak v chladnějších vyšších polohách. Žijí epifyticky uchycené v korunách stromů, na skalách, ale třeba i na elektrickém vedení a existují i pozemní druhy. Díky životu ve výšce bez potřeby přijímat živiny z půdy se jim říká také „Air plants“ neboli „vzdušné rostliny“, kromě toho je v češtině můžeme nalézt také pod názvem „kykatky“.

Zjednodušeně Tillandsie dělíme na zelené a stříbrné, a podle toho, do které kategorie patří, se o ně také staráme. Zelené druhy totiž pocházejí spíše z vlhkých deštných pralesů, a proto bychom jim měli dopřát častější zálivku a pečlivě je chránit před přímým sluncem. Naopak stříbrné druhy se podobají sukulentům, jsou odolnější vůči slunečnímu záření a vyžadují méně světla.

Umístění

Rostlinu nesázejte do substrátu, ani nedávejte do nádoby s vodou. Jak už název „vzdušné rostliny“ napovídá, nejlépe se jim bude dařit na vzdušném místě. Kromě toho si budou libovat na stanovišti s dostatkem rozptýleného světla.

Se začátkem zimy zkontrolujte, jestli mají vaše kykatky dostatek světla a případně je přemístěte blíže k oknu. Nedostatkem světla budou trpět zejména stříbrné druhy. Pokud rostlinám nedokážete dostatek světla zajistit, můžete je zkusit „uspat“. Snižte jim teplotu na 10-15 °C a výrazně zmírněte zálivku. Rostlina zpomalí své procesy a nebude spotřebovávat tolik energie.

Voda

V přirozeném prostředí tyto rostliny vstřebávají vláhu přímo ze vzduchu. Nejvhodnější je pro ně tedy pravidelné rosení. Žijete-li v oblasti s čistým ovzduším, vyplatí se nasbírat dešťovou vodu, ve které jsou obsaženy také potřebné živiny. Pokud budete k rosení používat vodu z vodovodu, nechte ji nějaký čas odstát, případně ji převařte a teprve poté s ní rostlinu zavlažujte.

Četnost rosení se odvíjí od okolní teploty a druhu rostliny. V případě, že se vám rostlina zdá hodně vysušená, klidně jí dopřejte zhruba deseti minutovou koupel. Po vyjmutí z lázně ji nechejte dobře oschnout na vzdušném místě.

Tillandsie a jejich (barevné) pozoruhodnosti

Tillandsie (tilandsie) nebo také „kykatky“, jsou pozoruhodné rostliny, a to jak svojí schopností přežít takzvaně ze vzduchu, tak svým vzhledem a barvami. Většina Tillandsií má zelenou, nebo stříbrnou barvu. Podle toho, která z těchto barev danou rostlinu charakterizuje, poznáte odkud pochází a jak se o ni starat. Tillandsie barvy zelené pocházejí z celoročně vlhkých deštných pralesů. Tyto rostliny mají méně sukulentních pletiv, jejich listy jsou měkké a méně pokryté šupinkami. Tyto druhy jsou méně odolné vůči slunečnímu záření a delším prodlevám v zálivce. Naopak Tillandsie zbarvené do stříbrné barvy pochází z velmi suchých klimatických podmínek. Jsou tedy více sukulentní, a díky tomu jsou odolnější jak slunci, tak sušším podmínkám.

Kdy Tillandsie mění barvu

A co tedy způsobuje změnu barvy u těchto výjimečných rostlin? Odpověď sice není jednoznačná, ale rozhodně není nijak zapeklitá! Jedním z faktorů ovlivňujících zbarvení těchto rostlin je světlo. I když je pro Tillandsie přímé sluneční záření v podstatě zapovězená kratochvíle, protože by je ostré paprsky mohly popálit, jistá cesta jak rostlinky se sluncem seznámit, existuje. Dopřejte jim trochu slunečního záření po ránu, kdy je slunce ještě slabé, případně když svítí přes clonu ranních mraků. Toto jemné světlo totiž může změnu barvy povzbudit. Všechny rostliny, včetně Tillandsií, procházejí různými životními cykly, které samozřejmě ovlivňují i jejich vzhled. Jedním z takových cyklů je období před kvetením a kvetení – Tillandsie začnou často měnit barvu právě v době, kdy se chystají kvést nebo v době kvetení. Většina Tillandsií ale kvete jen jednou za život, tudíž je více než pravděpodobné, že i zajímavého zbarvení se u každé rostliny dočkáte pouze jednou. Odkvétající rostlina většinou dává vzniknout až několika dceřiným odnožím, takže z původně jedné rostliny může posléze být celý trs.

Nežádoucí barvy

Zatímco výše uvedené barvy jsou u Tillandsií více než vítané, existují také případy, kdy vám rostlina svým zbarvením signalizuje, že je něco špatně. První z těchto barev je žlutá. Pokud vaše Tillandsie začne žloutnout, může tím signalizovat dva problémy. Buďto je přemokřená, nebo má příliš mnoho světla.

Další barvy, které se u Tillandsií mohou objevit, jsou černá a hnědá. Špatná zpráva je, že pokud se jedna z těchto barev ukáže, už je na záchranu rostlinky pozdě. Většinou jde o přemokření rostliny, kdy zůstane voda v listové růžici a způsobí hnilobu. Předcházet tomu můžete důkladným vysušením rostliny. Po vyjmutí z lázně rostlinu důkladně oklepejte a umístěte ji vzhůru nohama, aby z ní mohla přebytečná voda vytéct. A také nezapomínejte, že Tillandsie nejsou vodní rostliny, ale vzdušné a nekoupejte je příliš dlouho!